Zápis ze setkání 3.11. 2016

Zápis ze setkání nad výzkumným projektem psychosomatiky

Datum:  3. 11. 2016, 17:00 – 19:00

Místo: Psychosomatická klinika, Patočkova 712,  Praha 6

Přítomni: Helena Franke, Jaromír Kabát, Vladislav Chvála, Ludmila Trapková, Tomáš Řiháček, Gabriela Rybářová, Tomáš Jiřan, Markéta Holasová, Veronika Víchová, Jan Kořenek, Martina Končalová, Radmila Dědková, Kristina Tůmová, Jiří Kajzar, Magdalena Marková, Natálie Sedlická, Aleš Kubát, Veronika Roudná 

Téma setkání:

Předmětem setkání byla konkrétnější debata nad podobou případné grantové žádosti pro GAČR.  Na setkání byli kromě zástupců SPM a řešitelů projektu také zástupci  psychosomatických pracovišť, kteří jsou ochotni se do výzkumu zapojit. Dr. Tomáš Řiháček (řešitel projektu) seznámil zúčastněné s nároky experimentální a naturalistické výzkumné studie.

Experimentální studie přináší větší pravděpodobnost na získání grantu a poskytuje také „uznávanější“ výsledky. Primárně jsme ji preferovali.  V průběhu debaty nad podmínkami takové studie jsme ale narazili na řadu obtíží  – organizačních a metodologických.

Jako nejproblematičtější se ukázala být velikost výzkumného vzorku. Experimentální studie, která by se zaměřovala na širší spektrum MUS by musela čítat cca 250 respondentů pro každé zastoupené pracoviště (cca 120 kontrolní a cca 120 experimentální skupina).  Jednalo by se ideálně o frekventanty stacionářů. Debata se zástupci psychosomatických pracovišť ale přinesla zjištění, že takový počet pacientů není pravděpodobně reálné získat.  Na setkání jsme se dohodli, že Vladislav Chvála zjistí do týdne přesné údaje o počtu pacientů na libereckém pracovišti a na základě tohoto údaje se rozhodne o definitivním přechodu k naturalistické studii.

Dr. Kabát navrhoval zaměření na specifickou diagnózu. Za takových podmínek by velikost vzorku nemusela být tak široká.  V úvahu přicházejí např. pacienti s onemocněním trávicího ústrojí. Osobně bych tuto verzi podpořila, ale podrobněji jsme se touto možností nezabývali.

Dr. Řiháček dále prezentoval podmínky pro naturalistickou studii.  V té by bylo možné zahrnout větší množství MUS pacientů a sledovat jejich vstupní charakteristiky včetně motivace a průběh terapie. Posouzení vstupních kritérií pacientů a jejich výběr by byl jednodušší než v experimentální studii.  Samotný sběr dat by v obou případech probíhal asi 12 měsíců, tedy v roce 2018.

Na dotaz uvedl MUDr. Kabát, že již proběhlo jednání se zástupkyní zdravotní pojišťovny ohledně studie ekonomických nákladů psychosomatické léčby.  Z něho vyplývá, že pojišťovna by sama provedla a financovala retrospektivní studii finančních nákladů psychosomatických pacientů. Je údajně třeba poskytnout „pouze“ rodná čísla pacientů.

Závěr:

MUDr. Chvála dodá do týdne údaj o počtu pacientů v LIRTAPS. Na základě této informace bude rozhodnuto, zdali půjde grantový projekt směrem experimentu či nikoliv. V každém případě je potřeba v průběhu čtyřech měsíců vytvořit grantovou žádost.  S ohledem na zajištění kvality dat budou primárně oslovena velká pracoviště.

Dne 4. 11. 2016

Sepsala:  Helena Franke

Bookmark the permalink. Follow any comments here with the RSS feed for this post. Both comments and trackbacks are currently closed.