14.3.2017

Schůze výboru 14.3. 2017 15:00- 17:30

Přítomní: Chvála, Týkalová, Trapková, Skálová, Roubal, Krulík, Masner  Omluven: Kabát, Poněšický, hosté: Ročňová

Program
1.       Kontrola zápisu a témata od minulé schůze:

·       Proběhla tisková konference ČLS 22.2., reakce, diskuse. Video z TK je na stránkách ČLS, odkaz je na webu SPM (zde)

·       Na vyjádření MUDr. Mrozka v tisku o psychosomatice reagoval V.Chvála článkem do Tempusu, který schválila většina členů výboru. Zatím žádná reakce reakce. Vedení ČLK nereagovalo dosud ani na náš dopis před měsícem. Psychosomatika je nezajímá.

·       Proběhla 2.schůze etické komise SPM (20.2. 2017)

·       Proběhla Psychosomatická medicína 2017, Šternberk 24-25.2.2017

·       Proběhla SebePéče 24. – 25. 2. 2017, Psychosomatická klinika Praha.

·       Proběhla inovace dotazníku pracoviště do sítě pracovišť SPM.

·       13.3. přišel návrh novely Vyhlášky nástavbových oborů lékařů a zubních lékařů k vnitřnímu připomínkovému řízení, ve které vypadla psychosomatika. Že by konečně reakce ČLK na problém psychosomatiky? (viz příloha)

2.       Administrace vyřídila 49 mejlů

3.       Noví členové: MUDr. Šípová Veronika – souhlas výboru, Mgr. Zuzana Gregorová- chybí cv. Doplnit.

4.       Projednána Vyhláška nástavbových oborů a sepsána zásadní námitka. Výbor požaduje vrácení psychosomatiky mezi nástavbové obory. (viz příloha). Výbor doporučuje poslat tiskovou zprávu o situaci na adresy redakcí. (přes p. Ponocnou)

5.       Nová pracoviště: Přidána stanice léčby PPP PK Ke Karlovu 11 (prof. Papežová)

6.       Organizace konference 2018: pokračování diskuse o hlavních tématech. Zahraniční účastníci (Verný, Loew, Rothe, Goetler, zástupce EAPM, Jožo Hašto… kdokoli zo Slovenska)

7.       Volby nového výboru připravit. Návrh: shromáždění členů využít k diskusi a představení kandidátů, volby zorganizovat korespondenčně následně. Připravit dle stanov. (Krulík)

8.       Nejbližší odborné akce (vše na webu SPM):

·       7. 4. 2017 první vědecká schůze SPM od 14:15 hodin do 17:00 navazuje na dopolední program ČPS: Psychosomatická medicína a EBM. Koordinuje: CKP + Mgr. Týkalová

·       Čejenská konference, Praha, 26. 5. 2017

·       Další kongres EAPM bude v létě v Barceloně 28.6. – 1.7. Jsou účastníci?

9.       Výuka: Kurzy přes IPVZ jsou sice plně obsazené, ale podmínky pro realizaci (kromě přednášek) nejsou vhodné pro praktickou výuku. Např. kurz psychosomatika ve fyzioterapii potřebuje prostory pro práci s tělem. Je třeba jednat s doc. Beranem, případně Mgr. Šplíchalovou o možnosti uzavírat smlouvy o  praktické výuce v zařízeních lektorů.

10.    Další setkání, termíny na rok 2017: 2.úterý v měsíci:  11.4., 9.5., 13.6., 12.9., 10.10, 14.11.

zapsal V. Chvála

Příloha: Zásadní námitka k novele vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů MZ

  • Mgr Barbora Poláková
    Vedoucí oddělení uznávání kvalifikací
    odbor vědy a lékařských povolání
    Palackého náměstí 4, 128 01 Praha 2
    tel./fax: +420 224 972 740
    e-mail: barbora.polakova@mzcr.cz, www.mzcr.cz
    na adresu vyhlaska.nastavby@mzcr.cz  kopie na sekretariát ČLS JEP: czma@cls.cz

Věc: zásadní námitka k návrhu vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů v rámci připomínkového řízení

Výbor naší odborné Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP, člen Evropské asociace psychosomatické medicíny (EAPM) má po prostudování návrhu novely vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů zásadní námitku, že z návrhu zcela vypadla psychosomatika. Žádáme, aby byla znovu zařazena.

Zdůvodnění

Za krátkou dobu své existence jsme ve spolupráci se Společností všeobecného lékařství vydali doporučený postup pro léčbu pacientů s MUS, začali jsme budovat síť psychosomatických pracovišť, když vzdělávání v oboru na půdě IPVZ běží už řadu let, proběhly první atestace, řada dalších lékařů je přihlášena do obru, o studium je značný zájem. Mnohaletá stagnace bio-psycho-sociálně pojaté psychosomatiky v našem zdravotnictví byla z pohledu německého zdravotnictví ostudná. V Německu byl tento obor zaveden již v r. 1986 a také díky tomu je dnes psychosomatika povinnou součástí vzdělávání každého německého lékaře. Neustále rostoucí náklady na naše zdravotnictví významně zvyšují pacienti s chronickými neinfekčními chorobami a s medicínsky nevysvětlenými příznaky (MUS), které se bez rozvoje bio-psycho-sociálního přístupu ve zdravotnictví jen obtížně zvládají. Vzdělávání v psychosomatické medicíně umožňuje kvalitativní změnu v porozumění těmto poruchám a tím i v chování lékařů k pacientům. Na základě komplexnější znalosti bio-psycho-sociálního přístupu lékaři lépe rozpoznávají psychické a sociální kořeny stonání svých nemocných a místo zbytečných opakovaných vyšetření snadněji motivují pacienta k adekvátní psychosomatické léčbě.  Vzdělávání v psychosomatické medicíně je také základem pro rozvíjení vysoce potřebné sítě psychosomatických týmů. Psychosomatickou medicínu na vědeckých základech rozvíjí kromě německých zemí také Rakousko, Belgie, Itálie, Holandsko, Polsko, Španělsko a Švýcarsko sdružených v evropské asociaci EAPM.

Nástavbový obor Psychosomatika není další úzkou specializací, ale právě naopak, rozvíjí vědomosti ze všech tří oblastí bio-psycho-sociálního přístupu. Více než 900 hodin teoretické přípravy, klinické praxe a supervize nelze směstnat do krátkodobého funkčního kurzu. Bio-psycho-sociálně definovaná a na vědeckých základech rozvíjená psychosomatická medicína je také nejlepší obranou moderní evropské medicíny před nejrůznějšími nabídkami, které jsou v rozporu s medicínskou vědou a před léčiteli a šarlatány, se kterými mnozí pacienti zbytečně ztrácejí čas ke škodě svého zdraví.

Psychosomatika se stala nástavbovým oborem po mnohaleté usilovné práci řady lékařů teprve v r. 2013. Uvědomujeme si, že postavení psychosomatické medicíny nemá podporu ve vedení ČLK, což si vysvětlujeme složitým vývojem a nedostatkem vzdělávání na půdě LF. Řada oborů dnes postrádá možnost psychosomatické péče pro své chronické pacienty zahrnující komplexní bio-psycho-sociální pohled na nemoc a zdraví (GIT, kardiologie, neurologie, FBLR ale i urgentní medicína a další). Zahraniční zkušenosti ukazují, že zavedení tohoto oboru vede obvykle ke snížení nákladů na velikou skupinu pacientů s chronickými neinfekčními chorobami (až 40% pacientů). Na organizaci a ochraně této složité oblasti vědomostí by mělo záležet především MZ. Bez vědecky pojaté psychosomatické medicíny bude muset neustále řešit problémy s pacienty i s poskytovateli problematické péče mimo zdravotnictví. Veřejnost je ve věci psychosomatické medicíny stále aktivnější a dožaduje se psychosomatické péče, jaká je v sousedním německém zdravotnictví běžná.

Pokud novelou vyhlášky o nástavbových oborech lékařů a zubních lékařů zrušíte psychosomatickou medicínu jako nástavbový obor, zastavíte tento nadějný vývoj na mnoho let. Připomínáme, že etická komise MZ koncem minulého roku projednala situaci psychosomatické medicíny a jednoznačně podpořila její rozvoj v rámci zdravotnictví. (příloha 1) Náš požadavek podpořila v době jejího prvního ohrožení před rokem také řada senátorů a akademických pracovníků, jejichž seznam přikládáme. (příloha 2)

V Liberci 13.3.29017

MUDr. Vladislav Chvála, Předseda odborné Společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP

 

Na vědomí:          prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc. MBA, předseda ČLS JEP

Bookmark the permalink. Follow any comments here with the RSS feed for this post. Both comments and trackbacks are currently closed.