Tisková zpráva po konferenci

4. února 2018                                                                        

TISKOVÁ ZPRÁVA VYDANÁ SPOLEČNOSTÍ PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY ČLS JEP PO KONFERENCI PSYCHOSOMATICKÉ MEDICÍNY V LIBERCI

Ve dnech 1.-3.února proběhla v Liberci již 17. konference psychosomatické medicíny, které se zúčastnilo více než 400 odborníků z řad lékařů, psychologů, fyzioterapeutů, výzkumníků, filosofů, etiků a dalších profesí. Na půdě Technické univerzity a ve spolupráci s katedrou filosofie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické vyslechli 32 odborných přednášek a 14 workshopů. V mimořádně tvůrčí atmosféře konference, kterou otevřel předseda České lékařské společnosti ČLS JEP profesor MUDr.  Štěpán Svačina, CSc., si vyměnili poznatky o vlivu psychosociálních faktorů na stonání nejen dospělých ale hlavně dětských pacientů. Ukazuje se, že sledování především jen biologických faktorů, jak je dnes v našem zdravotnictví běžné, nestačí u chronického stonání ani na porozumění, ani na dostatečně kvalitní léčbu. 

„Zatímco u nás sílí povědomí o tom, že zboží, které je vyráběné pro náš trh, je snad méně kvalitní, lidé si vůbec ještě  neuvědomují, že také lékaři připravovaní na lékařských fakultách pro naše zdravotnictví, téměř bez jakéhokoli vzdělávání v komunikaci a v bio-psycho-sociálním pojetí zdraví a nemoci, mohou být méně kvalitní, než například němečtí kolegové, kteří absolvují povinně až 150 hodin výuky v psychosomatice a komunikaci,“ tvrdí MUDr. Vladislav Chvála, předseda Společnosti psychosomatické medicíny České lékařské společnosti. A pokračuje: „Pro naši populaci jsou tak připraveni především diagnostikovat a předepisovat drahé léky či operovat na základě biologických faktorů. Díky tomu jsou naše ordinace výborným odbytištěm především pro farmaceutický průmysl. Ale o vlivu rodinného prostředí pro zdraví dětí i dospělých lékaři prakticky neuvažují.“ Účastníci konference se shodli na tom, že je stále velký nedostatek odborníků pro práci s psychosociálními faktory nemocí, psychologů-psychoterapeutů a rodinných terapeutů.“

„Naše medicína má obrovský dluh k pacientům, kteří potřebují něco jiného než jen léky nebo operaci. O tom, jak velká je potřeba psychosomatické léčby a ve složitějších případech psychoterapie, medicína postavená jednostranně na biologickém pohledu, prakticky neví. Potíž je, že ani pojišťovny si často neuvědomují, že by bio-psycho-sociální přístup v medicíně byl ve skutečnosti levnější. Až 40% všech pacientů v našem zdravotnictví jsou pacienti převážně psychosomatičtí a potřebují něco jiného než často zbytečně opakovaná vyšetření a léky,“ řekl MUDr. Jaromír Kabát, vedoucí lékař Psychosomatické kliniky v Praze.

„Praktičtí lékaři mají o vzdělávání v psychosomatické medicíně zájem, protože jsou to oni, kdo jsou těžko léčitelnými pacienty s medicínsky nevysvětlitelnými symptomy nejvíc zatěžováni“, doplňuje MUDr. Michaela Ročňová, praktická lékařka a vedoucí Pražského psychosomatického centra. „Zejména mladším generacím odborníků jsme připomněli celoživotní dílo prof. Zdeňka Matějčka a jeho spolupracovníků. Výsledky jejich rozsáhlých longitudinálních výzkumů už tehdy ukazovaly příčiny a dlouhodobé následky deprivace a subdeprivace dítěte, které jsou ideologicky v současné společnosti popírané. Na Matějčka je třeba naopak navázat a ukazovat, že některé současné trendy ve vývoji rodiny nade vší pochybnost snižují kvalitu a zdraví celé populace,“ sděluje PhDr. Ludmila Trapková, dětská klinická psycholožka a rodinná terapeutka.

 

MUDr. Vladislav Chvála

Předseda společnosti psychosomatické medicíny ČLS JEP