Atestace

Nástavbová atestace psychosomatika (NLN53)

Návod k použití: nenechte se odradit!

Od května 2015 je možno žádat MZ o zařazení do nástavbového oboru PSYCHOSOMATIKA. Zájemci o
zařazení do oboru Psychosomatika se mohou obracet na paní Stanislavu Večeřovou, email:
vecerova@ipvz.cz, tel. 271019524, IPVZ Ruská 85, Praha 10. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví
v evidenci zdravotnických pracovníků vyplní žádost o zařazení do certifikovaného kurzu, měli by mít
specializovanou způsobilost a index, vše zaslat paní Večeřové.

Protože se jedná o nový obor, kterému se naplno věnuje dosud málo pracovišť, lze očekávat na
začátku obtíže (např. s kapacitou akreditovaných pracovišť). Úplné znění náplně oboru lze nalézt na
webu Ministerstva zdravotnictví ve Věstníku MZ ČR 2015 částka 5 dne 20. 5. 2015, nebo na webu
Společnosti psychosomatické medicíny (zde). Pro snazší orientaci zájemců jsme připravili tento
materiál.

Jaký je cíl vzdělávání v psychosomatice?

Cílem vzdělávání v nástavbovém oboru psychosomatika je získání zvláštní odborné způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v problematice psychosomatické medicíny. Absolvent musí být schopen diagnosticky zařadit pacienta s psychosomatickým onemocněním (somatické onemocnění s významnou psychosociální složkou), navrhnout terapeutický postup a samostatně jej léčit nebo v rámci týmové spolupráce se podílet na jeho léčbě. Absolvent musí prokázat dobré teoretické znalosti a praktické dovednosti v psychosomatické a behaviorální medicíně, ve smyslu bio-psycho-sociálního pojetí zdraví a nemoci, znalosti psychiatrie a psychoterapie včetně sebezkušenosti. Absolvent musí být seznámen s etickými principy v medicíně a zároveň se musí orientovat v oblasti výzkumu v psychosomatice. Absolvent není psychoterapeutem, pokud k tomu nemá odpovídající odborné vzdělání.

Kdo může žádat o zařazení do tohoto nástavbového oboru?

Podmínkou pro zařazení do nástavbového oboru psychosomatika je získání specializované
způsobilosti v jakémkoliv základním oboru specializačního vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje při
výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní
pracovní době podle ustanovení § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších
předpisů. Vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je
stanovená týdenní pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než
v případě celodenní průpravy. Celková délka přípravy v oboru psychosomatika je v minimální délce 36
měsíců, z toho část je praktická (odlišná pro somatické lékaře a pro psychiatry), a část teoretická.

Jaká je nezbytná praxe během přípravy na atestaci z psychosomatiky?

Podmínkou pro zařazení do nástavbového oboru psychosomatika je získání specializované způsobilosti v jakémkoliv základním oboru specializačního vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době podle ustanovení § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, sekvenčně, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Celková délka přípravy v oboru psychosomatika je v minimální délce 24měsíců, z toho

Specializovaný výcvik – v délce minimálně 24 měsíců

Část I.

Předpokládá se, že lékař žádající zařazení do oboru psychosomatika pracuje na pracovišti svého základního oboru, kde se věnuje také psychosomatickým pacientům. Pokud neprobíhá celá příprava na akreditovaném pracovišti, zařazením do oboru a přiřazením ke školiteli, se kterým své případy pravidelně konzultuje, začíná běžet doba supervidované praxe. Během doby specializovaného výcviku absolvuje povinné kurzy teorie a sebezkušenosti (pokud už tuto nemá z dřívějšího vzdělání). Povinná praxe  pro lékaře se získanou specializací II. stupně v jakémkoliv základním oboru dle vyhlášky č. 77/1981 Sb. nebo se získanou nástavbovou specializací dle vyhlášky č. 77/1981 Sb. nebo se specializovanou způsobilostí v jakémkoliv základním oboru dle zákona č. 95/2004 Sb., právě tak jako pro lékaře se získanou specializací II. stupně v oboru psychiatrie dle vyhlášky č. 77/1981 Sb. nebo se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie dle zákona č. 95/2004 Sb. platí vedle supervidované praxe po dobu přípravy také povinné stáže na akreditovaných zařízeních.

Akreditované zařízení Počet měsíců
psychosomatika 1), 2), 3) – poskytovatel zdravotních služeb s akreditací I. nebo II. nebo III. typu

nebo supervidovaná praxe

24
Z toho psychiatrie 4), 5) – poskytovatel zdravotních služeb poskytující

lůžkovou zdravotní péči

2
psychosomatika 1), 2), 3) – poskytovatel zdravotních služeb

s akreditací I. nebo II. nebo III. Typu

2

U lékařů se získanou specializací II. stupně nebo se získanou nástavbovou specializací nebo specializovanou způsobilostí v jakémkoliv základním oboru specializačního vzdělávání se může započítat absolvovaná praxe v délce 2 měsíců do praxe v nástavbovém oboru psychosomatika, pokud odpovídá její obsah příslušnému vzdělávacímu programu psychosomatika (dle ustanovení § 21e odst. 5 a § 21g odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb.)

U lékařů se získanou specializací II. stupně nebo specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie se může započítat absolvovaná praxe na psychiatrii v délce 2 měsíců a v jakémkoliv základním oboru v délce 1 měsíce do praxe v nástavbovém oboru psychosomatika, pokud odpovídá její obsah příslušnému vzdělávacímu programu psychosomatika (dle ustanovení § 21e odst. 5 a § 21g odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb.)

Školenec zařazený do oboru psychosomatika si pak doplní pouze chybějící praxi  v délce 20 nebo 22 měsíců dle tohoto programu. Tato praxe je dokumentovaná výkony v záznamu o provedených výkonech (logbook) a potvrzena v průkazu odbornosti lékaře (odborný index).

Výcvik probíhá u poskytovatelů zdravotních služeb nebo jiných fyzických nebo právnických osob, kteří získali akreditaci podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 95/2004 Sb.“), nebo pod jejich vedením jako supervidovaná praxe.

Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit prostřednictvím více smluvních poskytovatelů zdravotních služeb, pokud je nezajistí v celém rozsahu jeden poskytovatel zdravotních služeb.   Poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, které nemá akreditaci, musí být akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele dle ustanovení § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 95/2004 Sb.

Poskytovatel zdravotních služeb splňuje personální zabezpečení dle vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 99/2012 Sb.“) a minimální technické a věcné vybavení dle vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 92/2012 Sb.“).

Poskytovatel zdravotních služeb disponuje náležitým personálním a přístrojovým vybavením a zázemím pro školence a splňuje i další minimální podmínky uvedené v požadavcích na akreditovaná zařízení (dále jen „akreditované zařízení“).

Co je obsahem teorie oboru?

A) povinné kurzy: (náplň kurzů je uveden ve Věstníku 2015 částka 5 dne 20.5.2015)

  • Kurzy, semináře Počet dní
  • kurz Lékařská první pomoc 1) 3
  • kurz Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace 1) 2
  • kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí 2) 1
  • kurz Radiační ochrana 3) 1
  • kurz Základní psychosomatická péče 4) 84 hodin
  • kurz Práce s časovou osou (sebezkušenostní seminář) 5) 20 hodin
  • kurz Komplexní přístup ve fyzioterapii (teoretický a praktický seminář) 20 hodin
  • kurz Komplexní přístup k diagnostice, léčbě a prevenci poruch příjmu potravy (seminář s kazuistikami) 20 hodin
  • účast v uzavřené sebezkušenostní skupině 160 hodin
  • účast na Balintovských skupinách 6) 26 hodin

Ad 1) 2) 3) 4) Pokud školenec absolvoval kurzy Lékařská první pomoc a Základy zdravotnické legislativy,
etiky a komunikace v rámci jiného vzdělávacího programu v době ne delší než 5 let, nemusí být
absolvovány znovu a započítají se. Pokud školenec absolvoval kurzy Prevence škodlivého užívání
návykových látek a léčba závislostí a Radiační ochrana v rámci jiného vzdělávacího programu v době
ne delší než 10 let, nemusí být absolvovány znovu a započítají se.
Ad 5) Pokud byl kurz vykonán až 10 let zpátky, bude započítán.
Ad 6) Balintovské skupiny organizuje balintovská sekce České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP,
kde je uveden také seznam balintovských vedoucích (zde)

B) Nepovinné kurzy

  • Kurzy, semináře Délka trvání
  • kurz Relaxačních metod, hypnózy či focusingu v rozsahu min. 20 hod.
  • kurz Tělově – terapeutických technik v rozsahu min. 20 hod.
    kurz Komunikace 20 hod.
  • další kurzy, vědecké a vzdělávací akce garantované garantované příslušnou
    odbornou společností při České lékařské společnosti J.E. Purkyně (dále jen „ČLS JEP“) nebo Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen v rozsahu min. 20 hod. „IPVZ“) nebo Českou lékařskou komorou (dále jen „ČLK“) nebo lékařskou fakultou (dále jen „LF“), popř. další akce (konference, sympozia, sjezdy, kongresy, semináře, apod.) atd.
    O konání těchto akcí se bude možné dovědět na webu IPVZ. O subkatedru psychosomatické medicíny
    se stará doc. J. Beran. Náš web se bude také snažit informace o těchto i dalších odborných akcích
    publikovat.

Jaký je rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů?

O průběhu vzdělávacího programu je veden záznam o provedených výkonech (logbook) a
průkaz odbornosti lékaře (odborný index). Potvrzené výkony musí být doložitelné ve zdravotnické
dokumentaci. Počet výkonů uvedený v logbooku je stanoven jako minimální. Předpokládá se
absolvování nebo asistence u takového počtu výkonů, aby školenec zvládl danou problematiku jak po
teoretické, tak i po praktické stránce.

Teoretické znalosti

Somatické aspekty psychosomatické medicíny:
 Patogeneze a salutogeneze.
 Patofyziologie, klinický obraz a typický průběh chronických onemocnění s významnou psycho-sociální složkou.
 Somatické projevy emočních reakcí a somatizace.
 Somatické projevy psychiatrických onemocnění.
 Bolest, její diagnostika a léčba především z hlediska psycho-sociálních aspektů.
 Spánkové poruchy a jejich léčba.
 Možnosti somatických oborů v léčbě chronických onemocnění s významnou psycho-sociální složkou a jejich komplikace.
 Funkční vztahy v pohybovém systému a tělesný výraz.
 Možnosti tělové terapie psychosomatických poruch.
 Edukace pacienta a rodiny s ohledem na somatické projevy psychosomatické poruchy.
Aspekty psychosomatické medicíny:
 Vývoj psychosomatických teorií a základní teoretická východiska.
 Komunikace a nemoc – cyklický maladaptivní vztahový kruh.
 Symptom jako výraz interpersonálních procesů.
 Manifestace komunikačních napětí v tělesných, duševních a sociálněkomunikačních
interpersonálních symptomech.
 Rodinný systém a jeho vliv na vznik a udržování somatického symptomu, zapojení
rodiny do léčby pacienta, stupňovitý model.
 Hlubinné zdroje psychosomatických příznaků a možnosti individuální
či skupinové dynamické psychoterapie.
 Komunikační dovednosti ve specifických klinických situacích.
 Reflexe vlastních reakcí na pacienta (přenos, protipřenos).
 Spolupráce s jinými specialisty; sociální a ekonomické obtíže pacienta.
 Plán péče a jeho realizace; etické problémy výzkumu v psychosomatické medicíně,
etické standardy.

Diagnostika a indikace léčby:
 Základní psychosomatické vyšetření (bio-psycho-sociální) – práce s časovou osou.
 Hypotetizování a stanovení léčebného plánu. Týmová spolupráce.
 Rozpoznání příznaků závažných život ohrožujících stavů a jejich řešení.
Praktické dovednosti
 Anamnestické a diagnostické dovednosti.
 Komunikační dovednosti: rozhovor s pacientem a jeho rodinou.
 Komunikace s kolegy v týmu o psychosomatických pacientech (intervize).
 Reflexe a sebereflexe v rámci balintovských skupin a v supervizi.
Minimální počty výkonů a klinických zkušeností v psychosomatice
Výkony Počet
Úvodní rozhovor s pacientem, klinický rozbor, formulace hypotézy o problému,
pacienta a stanovení terapeutického plánu (časová osa).

Konziliární vyšetření (intervence) u pacienta s psychosomatickou problematikou.
Léčba psychosomatického pacienta (buď samostatná, nebo v rámci týmové
spolupráce).

Zpracování a prezentace kazuistiky, případně ve spolupráci s psychoterapeutem. 1
Co získá lékař absolvováním tohoto certifikovaného kurzu?
 získá všestranné klinické zkušenosti s klinickými stavy spojenými
s psychosomatickými poruchami,
 získá schopnost práce v interdisciplinárním týmu,
 získá schopnost motivace pacienta k psychosomatické léčbě,
 získá schopnost edukovat, motivovat a léčit,
 získá schopnost léčit v bio-psycho-sociálním a rodinném kontextu rodiny
 Absolvováním nástavbového oboru zdravotničtí pracovníci získávají zvláštní
odbornou způsobilost pro vymezené činnosti, které prohlubují získanou
specializovanou způsobilost.
 Absolvent je oprávněn provádět samostatně (nebo v rámci týmu) léčebně
preventivní (příp. konziliární) činnost u pacientů s psychosomatickou
problematikou v rámci svého specializačního oboru. (psychosomatická
gynekologie, psychosomatická urologie, psychosomatická neurologie, atd.)
Jak probíhá hodnocení vzdělávání v nástavbovém oboru a závěrečná
zkouška?
Vzdělávání probíhá pod vedením přiděleného školitele na akreditovaném zařízení.
a) Průběžné hodnocení školitelem
 školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické
dovednosti školence a svá hodnocení zapisuje do průkazu odbornosti
v šestiměsíčních intervalech. V závěru vzdělávání školitel zapíše celkové
hodnocení školence a doporučí přistoupení k závěrečné zkoušce.
b) Předpoklad přístupu k závěrečné zkoušce
 absolvování požadované praxe potvrzené všemi školiteli se specializovanou
způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí,
 předložení potvrzení o provedených kompletních výkonech v loogbooku,
 doporučení školitele,
 vypracování písemné práce – komplexního rozboru kasuistiky v rozsahu
10 – 15 stran nebo práce publikovaná v recenzovaném časopise,
 potvrzení o absolvování kurzů, vědeckých a vzdělávacích akcí (viz tab. Část
II.).
c) Vlastní závěrečná zkouška
 praktická část – vyšetření pacienta s psychosomatickým onemocněním,
 teoretická část – 3 odborné otázky, prezentace písemné práce –
komplexního rozboru kazuistiky.
Je absolvent tohoto vzdělávání oprávněn provádět v rámci své praxe
psychoterapii?
Tak tomu není. Lékař bude moci užívat psychosomatickou léčbu, případně vykazovat body výkonů
psychosomatiky, tak jak je vyjednáváme s dalšími stranami, pokud je pojišťovna nasmlouvá.
Psychoterapie je metoda, která se sice také k léčbě některých psychosomatických pacientů hodí,
vyžaduje však zvláštní průpravu a supervizi. O tu se u nás stará odborná společnost ČPS ČLS JEP.
V případě, že adept během své přípravy absolvuje také psychoterapeutický výcvik v některém
z institutů (více informací zde), může poskytovat v indikovaných případech také některou z řady
druhů psychoterapie. V Německých zemích pak nesou takové ordinace název „Psychoterapeutická
medicína“. Taková změna si však vyžaduje poměrně radikální změnu v organizaci práce lékaře a není
snadná ani v ordinaci psychiatra.

Seznam odatestovaných (mohou být školiteli v oboru)

  • MUDr. Mgr. Ludmila Bartůšková, diplom č.    688 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • doc. MUDr. Jiří Beran, CSc., diplom č.    689 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Sylva Bobotová, diplom č.    906 – NLN     ze dne 24.11.2017
  • MUDr. Barbora Danielová, diplom č.    690 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Jindra Friedrichová, diplom č.    691 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Aleš Fürst, diplom č.    692 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Zina Hánová, diplom č.    693 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Vladislav Chvála, diplom č.    694 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Ivana Jirmanová, diplom č.    907 – NLN     ze dne 24.11.2017
  • MUDr. Soňa Juricová, diplom č.    908 – NLN     ze dne 24.11.2017
  • MUDr. Jaromír Kabát, diplom č.    695 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Ondřej Masner, diplom č.    696 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • prof. MUDr. Hana Papežová, CSc., diplom č.    697 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Michaela Ročňová, diplom č.    870 – NLN     ze dne 16.06.2017
  • MUDr. Eduard Rys, diplom č.    698 – NLN     ze dne 30.03.2016
  • MUDr. Josef Štefánek, diplom č.    871 – NLN     ze dne 16.06.2017
  • MUDr. Alena Večeřová – Procházková, diplom č.    909 – NLN     ze dne 24.11.2017
  • MUDr. Barbora Branna, diplom č. NLN – 1008  ze dne 7.11. 2018
  • MUDr. Martin Seifert, diplom č. NLN- 1064 ze dne 15.3. 2019
  • MUDr. Adriana Chytilová ze dne 15.11.2019
  • prof.MUDr. Marta Kalousová, PhD. ze dne 15.11.2019
  • MUDr. Krystyna Kultanová ze dne 15.11.2019
  • MUDr. David Pánek, PhD. ze dne 15.11.2019
  • MUDr. Jan Řehák ze dne 15.11.2019
  • MUDr. Michaela Štpánová ze dne 15.11.2019