VZDĚLÁVÁNÍ

logo_SPM_min1.jpg1. Základní psychosomatická péče

V ČR probíhá vzdělávání v psychosomatické medicíně v IPVZ. Kurz Základní psychosomatické péče je určen lékařům všech oborů, psychologům ve zdravotnictví i fyzioterapeutům, kteří tak zvyšují svou schopnost věnovat se svým pacientům v duchu bio-psycho-sociálního modelu zdraví a nemoci ve svých praxích. Tento kurz je vhodný pro praktické lékaře, pro které připravuje naše společnost ve spolupráci se Společností praktického lékařství doporučený postup pro ošetřování pacientů s funkčními poruchami a lékařsky nevysvětlitelnými symptomy (MUS).

2. Přihlášky k atestaci

posílejte na adresu vedoucího subkatedry doc. J. Berana, CSc. (BERAN@fnplzen.cz) nejméně 90 dnů před termínem atestace.

3. Termíny atestací: 16.6. 20127 a 24. 11. 2017

4. Nejbližší termíny povinných kurzů (pokud už časovou osu máte):

  • Poruchy příjmu potravy (II) 21. 2.  –  23. 2. 2017
  • Komplexní přístup ve fyzioterapii 4. 4. – 6. 4. 2017

 5. Certifikovaný kurz- nástavbový obor

Podmínky vyšly v náplni oboru ve Věstníku 2015 částka 5 dne 20.5.2015. (celý Věstník ke stažení zde: ZDRAVOTNICTVI_05-15 ) Podle téhož materiálu lze (a je velmi žádoucí) žádat o akreditaci pracoviště, které se věnuje psychosomatice, pokud splňuje požadované podmínky. Více v tištěné podobě zde: Psychosomatika náplň oboru.

6. Držitelé osvědčení, kteří mohou být garanty vzdělávání:

Abychom mohli vzdělávání vůbec zahájit, potřebujeme odborné garanty, kteří mohou garantovat výuku. Takových odborníků máme 46. Jsou to všichni, kdo absolvovali v minulých letech výuku IPVZ a jsou držiteli certifkátu. Jejich úplný seznam je zde: držitelé osvědčení. Pokud tito držitelé osvědčení požádají MZ o zařazení do oboru, bude jim umožněno získat odbornou způsobilost v psychosomatice ve zkráceném řízení.

Nástavbový obor Psychosomatika: návod k použití (ke stažení zde: Psychosomatika_nastavb_obor_navod_k_pouziti)

k zařazení do certifikovaného kurzu psychosomatika musíte vyplnit žádost na stránkách MZ ČR v EZP.  (https://ezp.mzcr.cz/VzdelavaniLekari/Formulare)  Žádost vyplníte, uložíte, vytisknete a podepíšete. K podepsané žádosti přiložíte originál index/průkaz odbornosti a obyčejnou kopii specializované způsobilosti. Za logbook neplatíte, zatím nejsou. Vzdělávací program je volně ke stažení na stránkách IPVZ. Vidím, že pro úplné vyplnění žádosti je třeba vyplnit také akreditované pracoviště- ale protože zatím žádná akreditovaná nejsou, musí proces akreditace pracovišť předcházet zařazování do oboru.   Přihlášky má na starost paní Večeřová Stanislava na IPVZ studijní odd. Ruská 85, 100 05 Praha 10, tel.: 271 019 524, e-mail: vecerova@ipvz.cz (vedoucí odd. Mgr. Šplíchalová splichalova@ipvz.cz)

Protože se jedná o nový obor, kterému se naplno věnuje dosud málo pracovišť, lze očekávat na začátku obtíže (např. s kapacitou akreditovaných pracovišť). Úplné znění náplně oboru lze nalézt na webu Ministerstva zdravotnictví ve Věstníku MZ ČR 2015 částka 5 dne 20. 5. 2015, nebo na webu Společnosti psychosomatické medicíny (zde). Pro snazší orientaci zájemců jsme připravili tento materiál.

Jaký je cíl vzdělávání v psychosomatice?

Cílem vzdělávání v nástavbovém oboru psychosomatika je získání zvláštní odborné způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v problematice psychosomatické medicíny. Absolvent musí být schopen diagnosticky zařadit pacienta s psychosomatickým onemocněním (somatické onemocnění s významnou psycho-sociální složkou), navrhnout terapeutický postup a samostatně jej léčit nebo v rámci týmové spolupráce se podílet na jeho léčbě. Absolvent musí prokázat dobré teoretické znalosti psychosomatické a behaviorální medicíny, ve smyslu bio-psycho-sociálního pojetí zdraví a nemoci, znalosti psychiatrie, psychoterapie a musí být orientován ve vnitřním lékařství (v případě, že se jedná o lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie). V případě lékaře s jinou specializovanou způsobilostí než je psychiatrie, se požadují rovněž dobré teoretické znalosti psychosomatické a behaviorální medicíny, psychoterapie, vlastního klinického oboru a dobré orientace v psychiatrii. Absolvent musí být seznámen s etickými principy v medicíně (včetně psychoterapie) a zároveň se musí orientovat v oblasti výzkumu v psychosomatice.

Kdo může žádat o zařazení do tohoto nástavbového oboru?

Podmínkou pro zařazení do nástavbového oboru psychosomatika je získání specializované způsobilosti v jakémkoliv základním oboru specializačního vzdělávání. Vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době podle ustanovení § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Vzdělávání může probíhat jako rozvolněná příprava, to je při nižším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba. V tomto případě celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy. Celková délka přípravy v oboru psychosomatika je v minimální délce 36 měsíců, z toho část je praktická (odlišná pro somatické lékaře a pro psychiatry), a část teoretická.

Jaká je nezbytná praxe během přípravy na atestaci z psychosomatiky?

Záleží na tom, z jakého základního oboru lékař přichází.

  1. A) Psychiatři: U lékařů se získanou specializací II. stupně nebo specializovanou způsobilostí v oboru psychiatrie se může započítat absolvovaná praxe na psychiatrii v délce 32 měsíců a v jakémkoliv základním oboru v délce 2 měsíců do praxe v nástavbovém oboru psychosomatika, pokud odpovídá její obsah příslušnému vzdělávacímu programu psychosomatika (dle ustanovení § 21e odst. 5 a § 21g odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb.)

Školenec zařazený do oboru psychosomatika si pak doplní pouze chybějící praxi v délce 2 měsíců dle tohoto vzdělávacího programu. Tato praxe je dokumentovaná výkony v záznamu o provedených výkonech (logbook) a potvrzena v průkazu odbornosti lékaře (odborný index).

  1. B) Ostatní lékaři: U lékařů se získanou specializací II. stupně nebo se získanou nástavbovou specializací nebo specializovanou způsobilostí v jakémkoliv základním oboru specializačního vzdělávání se může započítat absolvovaná praxe v délce 32 měsíců do praxe v nástavbovém oboru psychosomatika, pokud odpovídá její obsah příslušnému vzdělávacímu programu psychosomatika (dle ustanovení § 21e odst. 5 a § 21g odst. 2 zákona č. 95/2004 Sb.) Školenec zařazený do oboru psychosomatika si pak doplní pouze chybějící praxi v délce 4 měsíců dle tohoto programu. Tato praxe je dokumentovaná výkony v záznamu o provedených výkonech (logbook) a potvrzena v průkazu odbornosti lékaře (odborný index).

Na jakém pracovišti mám potřebnou praxi získat?

Výcvik probíhá u poskytovatelů zdravotních služeb nebo jiných fyzických nebo právnických osob, kteří získali akreditaci podle zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 95/2004 Sb.“).

Požadavky vzdělávacího programu je možné splnit prostřednictvím více smluvních poskytovatelů zdravotních služeb, pokud je nezajistí v celém rozsahu jeden poskytovatel zdravotních služeb. Poskytovatel zdravotních služeb nebo jiná fyzická nebo právnická osoba, které nemá akreditaci, musí být akreditována v rámci akreditačního řízení žadatele dle ustanovení § 14 odst. 2 písm. c) zákona č. 95/2004 Sb.

Poskytovatel zdravotních služeb splňuje personální zabezpečení dle vyhlášky č. 99/2012 Sb., o požadavcích na minimální personální zabezpečení zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 99/2012 Sb.“) a minimální technické a věcné vybavení dle vyhlášky č. 92/2012 Sb., o požadavcích na minimální technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení a kontaktních pracovišť domácí péče, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 92/2012 Sb.“).

Poskytovatel zdravotních služeb disponuje náležitým personálním a přístrojovým vybavením a zázemím pro školence a splňuje i další minimální podmínky uvedené v požadavcích na akreditovaná zařízení (dále jen „akreditované zařízení“). Tak jak budou postupně akreditaci dnes již existující pracoviště získávat, bude se zvyšovat kapacita míst, kde bude možné praxi vykonávat.

Co je obsahem teorie oboru?

A) povinné kurzy: (náplň kurzů je uveden ve Věstníku 2015 částka 5 dne 20.5.2015)

Kurzy, semináře Počet dní
kurz Lékařská první pomoc 1) 3
kurz Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace 1) 2
kurz Prevence škodlivého užívání návykových látek (NL) a léčba závislostí 2) 1
kurz Radiační ochrana 3) 1
kurz Základní psychosomatická péče 4) 84 hodin
kurz Práce s časovou osou (sebezkušenostní seminář) 5) 20 hodin
kurz Komplexní přístup ve fyzioterapii (teoretický a praktický seminář) 20 hodin
kurz Komplexní přístup k diagnostice, léčbě a prevenci poruch příjmu potravy (seminář s kazuistikami) 20 hodin
účast v uzavřené sebezkušenostní skupině 80 hodin
účast na Balintovských skupinách 6) 26 hodin

 

Ad 1) 2) 3) 4) Pokud školenec absolvoval kurzy Lékařská první pomoc a Základy zdravotnické legislativy, etiky a komunikace v rámci jiného vzdělávacího programu v době ne delší než 5 let, nemusí být absolvovány znovu a započítají se. Pokud školenec absolvoval kurzy Prevence škodlivého užívání návykových látek a léčba závislostí a Radiační ochrana v rámci jiného vzdělávacího programu v době ne delší než 10 let, nemusí být absolvovány znovu a započítají se.

Ad 5) Pokud byl kurz vykonán až 10 let zpátky, bude započítán.

Ad 6) Balintovské skupiny organizuje balintovská sekce České psychoterapeutické společnosti ČLS JEP, kde je uveden také seznam balintovských vedoucích (zde)

 

B) Nepovinné kurzy

Kurzy, semináře Délka trvání
kurz Relaxačních metod, hypnózy či focusingu v rozsahu min. 20 hod.
kurz Tělově – terapeutických technik v rozsahu min. 20 hod.
kurz Komunikace 20 hod.
další kurzy, vědecké a vzdělávací akce garantované garantované příslušnou odbornou společností při České lékařské společnosti J.E. Purkyně (dále jen „ČLS JEP“) nebo Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dále jen „IPVZ“) nebo Českou lékařskou komorou (dále jen „ČLK“) nebo lékařskou fakultou (dále jen „LF“), popř. další akce (konference, sympozia, sjezdy, kongresy, semináře, apod.) atd. v rozsahu min. 20 hod.

 

O konání těchto akcí se bude možné dovědět na webu IPVZ. O subkatedru psychosomatické medicíny se stará doc. J. Beran. Náš web se bude také snažit informace o těchto i dalších odborných akcích publikovat.

 

Jaký je rozsah požadovaných teoretických znalostí a praktických dovedností, seznam požadovaných výkonů?

O průběhu vzdělávacího programu je veden záznam o provedených výkonech (logbook) a průkaz odbornosti lékaře (odborný index). Potvrzené výkony musí být doložitelné ve zdravotnické dokumentaci. Počet výkonů uvedený v logbooku je stanoven jako minimální. Předpokládá se absolvování nebo asistence u takového počtu výkonů, aby školenec zvládl danou problematiku jak po teoretické, tak i po praktické stránce.

Teoretické znalosti

Somatické aspekty psychosomatické medicíny:

  • Patogeneze a salutogeneze.
  • Patofyziologie, klinický obraz a typický průběh chronických onemocnění s významnou psycho-sociální složkou.
  • Somatické projevy emočních reakcí a somatizace.
  • Somatické projevy psychiatrických onemocnění.
  • Bolest, její diagnostika a léčba především z hlediska psycho-sociálních aspektů.
  • Spánkové poruchy a jejich léčba.
  • Možnosti somatických oborů v léčbě chronických onemocnění s významnou psycho-sociální složkou a jejich komplikace.
  • Funkční vztahy v pohybovém systému a tělesný výraz.
  • Možnosti tělové terapie psychosomatických poruch.
  • Edukace pacienta a rodiny s ohledem na somatické projevy psychosomatické poruchy.

 Aspekty psychosomatické medicíny:

  • Vývoj psychosomatických teorií a základní teoretická východiska.
  • Komunikace a nemoc – cyklický maladaptivní vztahový kruh.
  • Symptom jako výraz interpersonálních procesů.
  • Manifestace komunikačních napětí v tělesných, duševních a sociálně- komunikačních interpersonálních symptomech.
  • Rodinný systém a jeho vliv na vznik a udržování somatického symptomu, zapojení rodiny do léčby pacienta, stupňovitý model.
  • Hlubinné zdroje psychosomatických příznaků a možnosti individuální
    či skupinové dynamické psychoterapie.
  • Komunikační dovednosti ve specifických klinických situacích.
  • Reflexe vlastních reakcí na pacienta (přenos, protipřenos).
  • Spolupráce s jinými specialisty; sociální a ekonomické obtíže pacienta.
  • Plán péče a jeho realizace; etické problémy výzkumu v psychosomatické medicíně, etické standardy.

Diagnostika a indikace léčby:

  • Základní psychosomatické vyšetření (bio-psycho-sociální) – práce s časovou osou.
  • Hypotetizování a stanovení léčebného plánu. Týmová spolupráce.
  • Rozpoznání příznaků závažných život ohrožujících stavů a jejich řešení.
  • Praktické dovednosti
  • Anamnestické a diagnostické dovednosti.
  • Komunikační dovednosti: rozhovor s pacientem a jeho rodinou.
  • Komunikace s kolegy v týmu o psychosomatických pacientech (intervize).
  • Reflexe a sebereflexe v rámci balintovských skupin a v supervizi.
  • Minimální počty výkonů a klinických zkušeností v psychosomatice
Výkony Počet
Úvodní rozhovor s pacientem, klinický rozbor, formulace hypotézy o problému, pacienta a stanovení terapeutického plánu (časová osa). 15
Konziliární vyšetření (intervence) u pacienta s psychosomatickou problematikou. 15
Léčba psychosomatického pacienta (buď samostatná, nebo v rámci týmové spolupráce). 10
Zpracování a prezentace kazuistiky, případně ve spolupráci s psychoterapeutem. 1

 

Co získá lékař absolvováním tohoto certifikovaného kurzu?

  • získá všestranné klinické zkušenosti s klinickými stavy spojenými s psychosomatickými poruchami,
  • získá schopnost práce v interdisciplinárním týmu,
  • získá schopnost motivace pacienta k psychosomatické léčbě,
  • získá schopnost edukovat, motivovat a léčit,
  • získá schopnost léčit v bio-psycho-sociálním a rodinném kontextu rodiny
  • Absolvováním nástavbového oboru zdravotničtí pracovníci získávají zvláštní odbornou způsobilost pro vymezené činnosti, které prohlubují získanou specializovanou způsobilost.
  • Absolvent je oprávněn provádět samostatně (nebo v rámci týmu) léčebně preventivní (příp. konziliární) činnost u pacientů s psychosomatickou problematikou v rámci svého specializačního oboru. (psychosomatická gynekologie, psychosomatická urologie, psychosomatická neurologie, atd.)

 

Jak probíhá hodnocení vzdělávání v nástavbovém oboru a závěrečná zkouška?

1. Vzdělávání probíhá pod vedením přiděleného školitele na akreditovaném zařízení.

Průběžné hodnocení školitelem: školitel pravidelně a průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti školence a svá hodnocení zapisuje do průkazu odbornosti v šestiměsíčních intervalech. V závěru vzdělávání školitel zapíše celkové hodnocení školence a doporučí přistoupení k závěrečné zkoušce.

2. Předpoklad přístupu k závěrečné zkoušce

  • absolvo­vání požadované praxe potvrzené všemi školiteli se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí,
  • předložení potvrzení o provedených kompletních výkonech v loogbooku,
  • doporučení školitele,
  • vypracování písemné práce – komplexního rozboru kasuistiky v rozsahu
    10 – 15 stran nebo práce publikovaná v recenzovaném časopise,
  • potvrzení o absolvování kurzů, vědeckých a vzdělávacích akcí (viz tab. Část II.).

3. Vlastní závěrečná zkouška

  • praktická část – vyšetření pacienta s psychosomatickým onemocněním,
  • teoretická část – 3 odborné otázky, prezentace písemné práce – komplexního rozboru kazuistiky.

 

Je absolvent tohoto vzdělávání oprávněn provádět v rámci své praxe psychoterapii?

Tak tomu není. Lékař bude moci užívat psychosomatickou léčbu, případně vykazovat body výkonů psychosomatiky, tak jak je vyjednáváme s dalšími stranami, pokud je pojišťovna nasmlouvá. Psychoterapie je metoda, která se sice také k léčbě některých psychosomatických pacientů hodí, vyžaduje však zvláštní průpravu a supervizi. O tu se u nás stará odborná společnost ČPS ČLS JEP. V případě, že adept během své přípravy absolvuje také psychoterapeutický výcvik v některém z institutů (více informací zde), může poskytovat v indikovaných případech také některou z řady druhů psychoterapie. V Německých zemích pak nesou takové ordinace název „Psychoterapeutická medicína“. Taková změna si však vyžaduje poměrně radikální změnu v organizaci práce lékaře a není snadná ani v ordinaci psychiatra.

Bookmark the permalink. Follow any comments here with the RSS feed for this post. Post a comment or leave a trackback.

Napsat komentář