nar.1966, ženatý, 2 děti
Psychiatr a psychoterapeut v privátní prxi, absolvent daseinsanalytického výcviku u doc. Růžičky (VIAP-PPF, 2002) a četných kurzů (mj. psychoterapeutická práce s tělem), výcvikový lektor a supervizor.
Praxi zahájil v Psychiatrické léčebně Šternberk, odkud po II.atestaci odchází na Psychiatrickou kliniku FN a LF UP Olomouc, kde se stává vedoucím lékařem otevřeného oddělení pro úzkostné a depresívní poruchy. Věnuje se i pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti. Po 13 letech odchází zpět do šternberké léčebny, kde s kolegy obnovuje otevřené oddělení pro léčbu neurotických poruch s bohatým psychoterapeutickým programem. O 4 roky později s multidisciplinárním týmem transformuje původní oddělení léčebné rehabilitace na psychosomatickou jednotku o 26 lůžcích. V současnosti jde o jediné integrativně fungující oddělení u nás /v rámci psychiatrického zařízení/ s léčebným programem vycházejícím důsledně z bio-pysycho-sociálních.
Ohlédnutí za obdobím 2018-2022
Výbor mi byl jako lékaři po určitou dobu významnou konzultační a podpůrnou platformou při mé práci na nově otevřeném psychosomatickém ústavním pracovišti (odd.5 Psychiatrické léčebny Šternberk). Významně jsem pocítil jako formální, tak osobní podporu ze strany členů výboru zejména v obtížném období probíhající tzv. šternberské kauzy (atak ze strany zdravotních pojišťoven a PČR).
Významná byla i aktivní účast některých členů výboru na šternberské konferenci Psychosomatická medicína, jakož i nezanedbatelná finanční podpora této akce po několik ročníků, kterou výbor opakovaně schválil.
Díky členství ve výboru jsem mohl nechat zveřejnit na oficiálních webových stránkách SPM odkazy na některé z mých článků, rozhovorů či jiných pořadů, jichž jsem se na podporu a osvětu v oblasti psychosomatického přístupu v medicíně osobně účastnil.
Díky účasti a práci ve výboru, k nimiž opakovaně a často patřila diskuze nad koncepcí a praktickým pojetím psychosomatického přístupu se mi velmi dobře budoval obsah mé výuky předmětu psychosomatická medicína ve všech akademických institucích, kde pedagogicky působím (FZV UP, LF UP, CMTF UP a FF UP Olomouc).
Za důležité považuji i prolínání různých stanovisek a pohledů plynoucí z účasti kolegů z příbuzných oborů (fyzioterapie, klinická psychologie) na jednotlivých setkáních výboru i na mezioborových akcích, jako byla Česko- Slovenská Psychoterapeutická konference, šternberská konference Psychosomatická medicína anebo Psychosomatická konference pořádaná CKP Dobřichovice.
Výhled do budoucna
V případě mé další účasti ve výboru Společnosti psychosomatické medicíny bych rád navázal na stávající započatou práci a účastnil se jakýmkoli způsobem příprav jednání se všemi institucemi pověřenými úhradou zdravotní péče s cílem dojednat co nejlepší možné podmínky pro hrazení psychosomatické péče v ambulantním sektoru.
Nadále bych se rád podílel na koncepci a strategii šíření osvěty na téma psychosomatického přístupu, jakož i na jeho co nejširší ukotvení v pregraduálním vzdělávání ve zdravotnických oborech.