Na vědecké schůzi SPM, která se konala dne 16. 1. 2026, vyslechli posluchači přítomní na místě i online tři velmi zajímavé přednášky věnované tématu spirituality. Konferenci zahájila předsedkyně SPM MUDr. Michaela Ročňová, která jménem výboru informovala o změnách v kódech, pozvala členy na konferenci v Liberci ve dnech 5.–7. 6. 2026 a seznámila přítomné s přípravami voleb do výboru SPM a etické komise.
Následovala přednáška Mgr. Dity Sálové, Ph.D., s názvem Mapa těla – krajina vztahů. Přednášející poutavě představila východní medicínu jako prostor živého mnohohlasí myšlenek, symbolů a zkušeností, utvářený v čase a nesoucí vlastní kulturní, historickou i společenskou relevanci. Upozornila, že psychosomatické myšlení východní medicíny není psychosomatickou medicínou v našem slova smyslu, zároveň se však východní medicína pohybuje v přirozeně psychosomatickém terénu. Věnovala se trojici učení Dálného východu a jejich připodobnění k rovinám léčby: konfucianismu jako psychosociální rovině, taoismu jako psychobiologické rovině a buddhismu jako rovině psychospirituální. Zdůraznila přínos těchto přístupů pro léčbu i pro vztah mezi pacientem a lékařem.
Zdravý člověk podle tohoto pojetí:
- žije v dobrých vztazích (konfucianismus); nemoc může vznikat z konfliktů, chaosu a nejasných rolí, kdy není jasné, kým ve společnosti jsme, což vede ke stresu a nesouladu,
- žije přirozeně ve svém těle a rytmu (taoismus); člověk je součástí přírody, nikoli nad ní,
- dokáže pustit iluze a ulpívání mysli (buddhismus); nemoc vzniká z nepřirozenosti, napětí a nucení.
Ve druhé přednášce představil Mgr. Jaroslav Jirman, Ph.D., svůj pohled na rozdíly mezi analytickým myšlením, založeným na objektivně ověřitelných faktech, a přístupem, který označil jako „vlož mysl do srdce“. Tento přístup zahrnuje kreativní, kontemplativní a neduální myšlení i práci s intuicí. Dále se věnoval pojmu spirituální inteligence, kterou definoval jako schopnost vnímat širší souvislosti, hledat hlubší smysl života a jednat s moudrostí a soucitem bez ohledu na vnější okolnosti.
Třetí přednášku věnovala Mgr. Jitka Holubcová tématu buddhismu. V následujícím textu shrnuje přednášející podstatu svého sdělení a uvádí svou e-mailovou adresu (holubcovaj@yahoo.com ), na kterou je možné směřovat své dotazy. „Ve svém příspěvku jsem shrnula svou dlouholetou zkušenost s praktikováním buddhistických praxí a mnou vnímané přínosy pro terapeutickou praxi.
V úvodu jsme vyzkoušeli krátkou meditaci, která je základem buddhismu a na které jsme si mohli ukázat její bio-psycho-socio-spirituální aspekty. To z ní činí velmi často využívaný psychosomatický nástroj v různých typech terapií: techniky všímavosti, focusing, koncentrační techniky, relaxační techniky, humanisticky zaměřené psychoterapie a mnoho dalších.
Představila jsem základní východiska buddhismu jako spirituální cesty. Možnosti oficiálních
vzdělávání založených na těchto principech jsou:
- Karuna trénink – certifikační program v kontemplativní psychologii založený na všímavosti a
soucitu. - Naropa University Boulder, Colorado, USA – Buddhisticky inspirovaná univerzita liberálních
umění kombinující tradiční akademické obory a východní moudrosti.
V závěru jsem sdílela myšlenky z knihy buddhistického učitele Chögyama Trungpy
Rinpocheho: „Srdce buddhy“ o důležitosti vnitřního postoje terapeuta v setkání s pacientem, o
určitém druhu nebojácnosti, odvahy a otevřenosti, která je pro terapii klíčová.“








